Zkušenosti s akční kamerou GARMIN VIRB XE na cestě ze Španělska do Senegalu

Rád bych se podělil o zkušenosti s používáním akční kamery Garmin Virb XE, kterou jsem měl od října zapůjčenou od české pobočky Garminu především na cestu "po stopách rallye dakar" ze Španělska do Senegalu. S kamerou jsem najel k dnešnímu dni (kdy jsem jí vracel) něco přes 6000km a to ve všech možných podmínkách s vyjímkou sněžení.

Kamera byla používaná v rozsahu teplot +9°C / +45°C ve stínu. Teplota kamery na slunci na poušti téměř jistě přesahovala 80°C. Nejméně třetinu cesty jsme se pohybovali ve velmi vlhkém podnebí s teplotami kolem 30°C - podmínky ideální pro kondenzaci. Za celou dobu se nevyskytl jediný náznak kondenzace vlhkosti uvnitř pouzdra kamera - možná díky speciálnímu slotu na vkládání absorbční destičky hned vedle těla kamery uvnitř pouzdra.

 Protože jsem za posledních asi šest let používal snad dvacet různých akčních kamer - značkových i neznámých čínských výrobků a všechny přibližně stejným způsobem, dá se docela dobře a celkem rychle přijít na to, jaké jsou výhody a nevýhody - pro motorkáře cestovatele. Tím chci zdůraznit, že třeba motokrosař nebo snowboardista budou mít pravděpodobně jiné nároky a asi i hodnocení z jejich pohledu. Vlastnosti, které jsou pro jednu skupinu kriticky důležité nemusí být tak důležité pro někoho jiného a naopak. Žádná kamera asi nebude absolutně ideální pro všechny - i když by si to výrobci moc přáli. To, co jedni budou hodnotit maximálně kladně může být nevýhodou pro někoho jiného.
Nejsem vůbec nějaký fanda kamer Garmin - krátkou dobu jsem používal jeden z předchozích modelů Virb ale nějak jsem s ním nebyl spokojený a když jsem poprvé viděl nový hranatý Virb XE, tak jsem si říkal, že se museli zbláznit. Ale člověk potřebuje asi tak jeden den aby si zvykl na ovládání a po 3 týdnech ... ;)

Tak jak tedy hodnotím Virb XE? 
Nejdříve klady:

- Kamera má možnost nastavení uspání z důvodu šetření baterky. To má téměř každá kamera. Ale VIRB jde probudit dálkovým ovladačem a jednoznačně je na něm vidět že kamera reaguje ale ještě nejede a když začne natáčet. A to i na přímém hodně prudkém slunci. A stav kamery na dálkáči je vidět naprosto jednoznačně. Vypínání kamery prodlouží dobu použitelnosti na jedno nabití nejméně na dvojnásobek, při troše zdrženlivosti natáčet každých pár minut to vydrží půl dne.

- Dálkový ovladač nepoužívá BT ani WiFi a nemá nabíjecí baterku (která vydrží málokdy celý den). Má normální lithiovou "pecku" která má vydržet celý rok a s kamerou komunikuje po úspornějším rozhraní ANT+

- Kromě dálkáče jde pro ovládání použít třeba hodinky Fenix (mám ale na motorce to praktické není) nebo navigaci Zumo posledních řad. To praktické je protože menu ovladače jde v Zumu 590 vložit přímo do obrazovky s mapou. Protokol ANT+ neumožňuje přenos obrazu, takže nelze navigaci použít pro zobrazení videa nebo obrazu z kamery ale plnohodnotně nahradí dálkový ovladač (nahrávání zapnuto/vypnuto, pořídit fotografii).

- Obrazová kvalita je vynikající, gyroskopická stabilizace obrazu funguje a k dispozici je i záznam s logaritmickou křivkou (plochý bezkontrastní obraz) pro pozdější barevné korekce ve střižně bez ztráty obrazových detailů ve světlech a stínech. Natáčel jsem výhradně v 1080p/50FPS - při jízdě na motorce nemá smysl natáčet nižší obrazovou frekvencí i když výsledné video může být jen 25fps. Kamera nativně podporuje záznam 1440p/30fps (UltraHD resp. 4K video)

 

- Na kameře je velký přepínač (páčka) který naprosto jednoznačně (i v rukavicích) zapne nebo vypne záznam. Je to geniálně jednoduché a absolutně spolehlivé i v rukavicích. Ať je kamera vypnutá nebo v jakémkoliv módu - přepnu páčku a vím, že nahrávám (pokud není plná karta a vybitá baterka).

- Kamera solidně nahrává zvuk (i když je plně vodotěsná do 50m) a chybí šílený hluk větru obvyklý u jiných kamer při montáži na helmě a jízdě vyšší rychlostí. Bezproblémů nahrávala co říkám v enduro helmě do interkomu při rychlosti cca 80km/h. S interkomem jde mimochodem spárovat (BT) a nahrávat tak zvuk rovnou do kamery bezdrátově a podle informací výrobce by to mělo fungovat i s jakoukoliv BT bondovkou k mobilu - nejen s interkomem.

 

- kamera nahrává k obrazu také metadatový soubor s informacemi o rychlosti, přetížení, nadmořské výšce a údaji z dalších senzorů (ANT+) které jdou také připojit. Data např. o aktuální rychlosti nebo akceleraci jdou "střihnout" do obrazu dokonce i pomocí aplikace v telefonu a výsledek rovnou nasdílet na internet (vyzkoušeno mnohokrát i v Africe) bez nutnosti vůbec zapínat notebook. Grafické možnosti indikátorů těchto pomocných údajů nejsou moc bohaté ale když si s tím chce člověk vyblbnout, má k dispozici bezplatný SW na počítač, který je zárukou zábavy na mnoho hodin. Můžete si vybrat z desítek grafických stylů a umístit informační ukazatele kam chcete do obrazu a to včetně nákresu trasy kde při přehrávání videa běží ukazatel kde na trase právě jste atd.
Pokud to není jasné, tak kamera zaznamenává kde byl natočený tento okamžik nebo kde byla pořízená tato fotografie. Funkci jde pochopitelně vypnout.

 

- Tlačítko na pořízení fotky prostě pořídí fotku. Tlačítko nahrávání videa prostě zapne záznam videa. A stopka ho ukončí. V offroadu je člověk rád, že vůbec v rukavici trefí ovladač a klidně se stane, že ho zmáčkne několikrát za sebou. U některých jiných kamer se tím přepne režim ze záznamu videa na např. časosběrné snímkování fotek - což pak člověka rozčílí až to zjistí při prohlížení materiálu. Tady je to naprosto "blbuvzdorné" a na dálkáči fakt jednoznačně rozpoznatelné. Jasnější a snadnější to být asi nemůže. Mimochodem fotky fotí Virb XE perfektně použitelné např. i pro prezentace na Full HD projektoru - snímač má 12MPix. Rozlišení fotek je 4000 x 3000px.

- kamera má některé šikovné vlastnosti, které někdo může využít - třeba jde párovat pomocí NFC, má možnosti živého streamování z akce, rozšíření možnosti nastavení vyvážení bílé, ISO atd.

- náhradní baterka stojí necelých 700Kč a její výměna je otázka asi 20s. Karta se během výměny nemusí vyndávat.

- pokud někdo potřebuje, kamera umí 1440p (4K obraz) při 30fps

 

 

A nevýhody:
-

kamera nemá vlastní obrazový displej. Jestli je namontovaná ve správném úhlu zjistí člověk jen po připojení k aplikaci v telefonu. Což znamená spustit na kameře wifi a po kontrole ho zase vypnout protože to vybíjí baterku.

- montáž pomocí adaptérů "a la" GoPro je děsná. My potřebujeme montáž pomocí fotografického šroubu (aby šlo použít kovové úchytky RAM Mounts). Kamera zbytečně trčí nad helmou a lépe chytá každou větev = šance že se změní úhel.

- kamera nejde nabíjet přímo pomocí mikroUSB. Je potřeba speciální USB kabel. Bohužel je příliš krátký aby šlo používat kameru na přilbě, vést kabel dozadu a přes rameno do náprsní kapsy kde by měl člověk powerbanku. Je potřeba koupit za pár korun USB prodlužku a zajistit jí páskou nebo smršťovačkou aby se to nerozpojilo. Pak je kamera schopná nahrávat třeba 64GB bez přerušení. Proč ten kabel neudělali rovnou o 25cm delší?

- ačkoliv má kamera jen 150g, její montáž pomocí šroubu je nahoře na helmě cítit a montáž ze strany helmy téměř nemožná. Potřebujeme aby kamera byla co nejblíž povrchu a pokud možno vydržela i běžné pády - na cestovním enduru v terénu na denním pořádku. Ideální by bylo, kdyby byla orientovaná podélně a ne napříč a daleko od helmy - tak jako byl starý Virb, což člověk pochopí při prvním průjezdu větví africké akácie.

- nejde nastavit interval po kterém se kamera automaticky vypne.

Závěr:

Nicméně - kamera je PRUDCE NÁVYKOVÁ! Ačkoliv dva roky používám Drift GhostS, tak jsem si rychle zvykl na spolehlivost natáčení Virbem XE. U Driftu jsem si na přímém slunci nikdy nebyl jistý, jestli natáčím nebo fotím nebo v jakém ze čtyř režimů kamera je. U Virbu je to naprosto jednoznačné. A díky vypínání a zapínání se prodlouží doba na jeden akumulátor bez nutnosti napájení z powerbanky. Drift je pro mě jednoznačně praktičtější kamera co se týká montáží na všechna možná a nemožná místa a nastavení a kontroly úhlu. Ale na helmě jako hlavní kameru budu používat Virb XE, tady není vůbec o čem přemýšlet. Je to o generaci dál. Některé možnosti se třeba časem podaří vylepšit aktualizacemi firmware (třeba interval vypínání) ale i kdyby ne, takhle je kamera naprosto skvělá.  

 

Pokud se chcete podívat na "syrový" záznam nijak neupraveného videa z kamery (vč. metadat souboru) a na fotku z kamery, oboje je ke stažení na tomto odkazu:
https://dl.dropboxusercontent.com/u/4424947/VIRB%20XE%20TOMAS-TT.zip

 

Tomáš Kocanda

Touratech CZ

www.touratech.cz

 

Akční nabídka na skladové přilby Aventuro Carbon - listopad 2015

AKCE - skladové přilby Aventuro Carbon
Jednobarevné (Core, Sky): 11990,- KčBarevné (Namib, Pacific, Companero, Rallye, Vision): 13490,- Kč
Cena je konečná a není možné kombinovat s žádnou jinou slevou. Nabídka platí pouze na aktuální skladové zásoby (informace o stavu skladu podá kdokoliv na prodejně 724 984904, 602 100677, 602 349970) nebo prodejna@touratech.cz)
Akce platí do konce listopadu 2015

Pár zkušeností a postřehů z delší cesty do Afriky....

Napadlo mě, trošku sepsat nějaké zkušenosti a postřehy z nedávné cesty do Dakaru. Je to už docela větší vzdálenost a poměrně náročnější podmínky a měl jsem tam nějaké nové výrobky, které jsem si chtěl vyzkoušet a třeba se někomu bude něco z těch zkušeností hodit. Najel jsem 5720km

MOTORKA:

 

- použil jsem olej Motorex 10W60 PowerSynth. Osvědčil se mi i vloni a předloni v Maroku a nebyl důvod to měnit. Po ujetí asi 1000km jsem dolil 2dcl a zbytek cesty už nebyl důvod dolévat. Nejvyšší naměřená teplota (paradoxně při asi dvouhodinovém průjezdu ukrutnými zácpami ve městě Dakar) byla 165°C, v poušti nikdy nešla přes 140C. Běžná jízda na silnici nebo na pistě kolem 95-100C při vnější teplotě kolem 40C a rychlosti jízdy kolem kila. - Přední pneu Michelin Desert, guma je oskákaná a na vyhození ale ještě se s ní v pohodě dalo jezdit. Jen má prostě od brždění ubroušené hrany špuntů. Zadní jsem zvolil Mefo Stonemaster 140, ještě zbývá tak 25% vzorku i uprostřed ale guma je sjetá do roviny a blbě se na ní zatáčí. Jen pár špuntů má rozervané hrany, jinak vydržely perfektně. V poušti jsem jezdil s podhuštěním na 1.5 vpředu i vzadu a často jsem to nechával i na pistách, protože nebyl čas dofukovat a většina lidí tlak neměnila. Mě to pomáhalo (možná to je víc psychické než reálné) a tak jsem na silnici foukal 2.2 a do pouště nebo na pískových savanách ufukoval. Neměl jsem žádný defekt. Celkově defekty byly - jedna E09 bouchla úplně po asi 2000km (na silnici se prostě rozlítla), lepilo se a tak polovina lidí měnila gumy po přejetí Maroka.

 

- na řídítka jsem si dal takovou taštičku co prodáváme z řady Ambato. Dělá se jich asi deset typů a liší se jen názvem. Já konkrétně měl tuhle: 01-391-5806-0 Osvědčila se 100% - vešel se tam telefon (hodně fotím iphonem), malý kompakt sony a často jsem tam dával garmin kameru s nabíjecím adaptérem. Hlavní vtip je v tom, že pod překryvným sucháčem je zip s gumovou légou, takže se dovnitř vůbec nepráší. Na tahle malé foto věci je to ideální, téměř nerozbitné a je to hned po ruce.

 

- Zadní tašku na nosič jsem po asi 7 letech vyměnil za model z 1200GS (01-045-5836-0) - hlavně z toho důvodu, že má taky "nepromokavý" zip a nepráší se dovnitř. Tašky s obyčejným zipem jsou v poušti uvnitř strašně špinavý, tohle fungovalo skvěle. Dole jsme udělali dírku, protáhl jsem si tam rozpojovací drát pod sedlem s 2x 12V CL zásuvkou a mohl dobíjet věci i tam. Vozil jsem tam větší lékárnu, nářadí a kompresor.

- Před cestou jsem vyměnil původní Touratech Suspension L2, které jsem měl vloni v Maroku a nahradil ho elektrickým systémem ACE. Pochopitelně vpředu mám klasické vidle, do těch elektrika (ještě) není. Zadek testoval Milan na své motorce několik měsíců a Tractive na verzi pro 1150GSA pro hardcore offrod udělal několik úprav a tak jsem to vzal jako test. Kdyby cokoliv, měl jsem v kamionu osvědčený klasický L2. Nebyl důvod nic měnit - tlumič fungoval fantasticky. Na silnicích na jihu jsem jezdil poměrně měkké nastavení, do offroadu jsem dával předpětí na třetí stupeň (60%) a útlum na třetí a v těžším terénu kde to skákalo až 80%. Automatiku jsem na silnice prakticky vypínal ale v terénu se mi to hrozně osvědčilo a dával jsem jí naplno. I když jsem měl nastaveno třeba jen 40% útlum a motorka nečekaně do něčeho vlítla, tak se to samo nastavilo a nikdy (!!!) za celou cestu jsem nešel šusplechem do země. Pochopitelně kromě případů, kdy nestačil negativní zdvih na nějaké šílené díře. Ale takové to hup-hop-prásk, to neexistovalo. Senzory jsem měl namontované až na konci zadního sedla a tak je to docela citlivé na výkyvy a fakt automatika zareaguje dřív, než kolo dopadne zpátky. Kdyby tak bylo něco podobného dopředu... ACE měl ještě kamarád na 1200GS (kompletní včetně předku) a naprosto spokojený. Další dva lidi měli naše tlumiče klasické konstrukce (F800GS a jedna 1200GS). Původně měly být i na rallye úpravě KTM 690 or RallyRaid ale majitel se rozhodl zejména z cenových důvodů pro originál i když RallyRaid doporučuje taky Tractive. Jen pro představu - jela s námi 1190, kde jen modifikace tlumičů WP na vyšší zdvih a lepší funkčnost vyšla na 100 tisíc. Každopádně ta motorka se mi takhle moc líbila a klidně bych si uměl představit že bych do ní do budoucna šel. Spotřeba OK, chování v jakékoliv situaci perfektní. Snad jen příšerný přístup k airboxu.

 

- když jsem u airboxu, tak jsem jel s molitanem (UNI filtr) a někdy s pre-filtrem v sací trubce, někdy ne. Obvykle jsem ho neměl, když jsem ho pak nejvíc potřeboval a naopak. Bohužel jsem měl dvě ty fusekle ale jednu jsem někde ztratil a našla se až v Dakaru pod věcma v autě. Nicméně takové věci, co se mi dostaly do airboxu, jsem ještě neviděl. Výživné zejména pasáže v savaně v Senegalu. Airbox jsem čistil mimořádně i během dne, protože to bylo tak strašně zacpaný takovýma kuličkama s háčky, že to už nejelo. Molitan jinak super, kdyby člověk nezapomněl na terase v kempu v maroku olej na mazání filtru. Propíral jsem ho v benzínu v ustřižené petce a pak když to šlo pod vodou normálním sprcháčem. Olejovali jsme to obvykle namokro, nemělo smysl čekat až to uschne, protože od poloviny cesty by to stejně přes noc neuschlo a voda se vysušila jízdou a olej tam zůstane.

 

JEZDEC:

 

- váhal jsem jestli si vzít osvědčenou enduro helmu nebo novou Aventuro. Nakonec jsem si řekl, že to je nejméně polovina po silnicích, tak zvolím Aventuro a udělal jsem dobře. Celé ale naprosto celé Maroko nám lilo a byla zima (teploty do 13C) a helma s plexi je prostě komfortní. S Aventurem jsem neměl sebemenší problém, střídal jsem dioptrické sluneční brýle (Gloryfy G12) když jsem jezdil vpředu a nikdo na mě neprášil s MX brýlemi Aventuro (= Ariete) a jen byla chyba, že jsem si vzal jen Class2 sklíčko. Chtělo to ještě tmavší. Když je potřeba, nasadím ty MX brýle i přes dioptrické, takže když jsem se prostřídali vpředu, nemusel jsem ani zastavovat a jen jsem si nasadil MX brýle přes dioptrický, kde mám fotochromatický skla, takže se to přizpůsobilo. MX pochopitelně na quickstrapu, bez toho už nejezdím. Větrání Aventuro na jedničku, protože jsme téměř denně jezdili až do tmy nebo dojížděli za tmy, využíval jsem vysunování štítku. Aventuro měl ještě jeden účastník, který bohužel hned asi druhý nebo třetí den rozebíral helmu a otočil obě jistící páčky opačně a ulomil je na obou stranách a musel to zajistit americkou páskou.

 

- zejména v poušti jsme používali Interphone F5MC. Měli jsme to různě spárované ve dvojicích, já jsem jezdil propojený na dalšího jezdce někde uprostřed skupiny a ten dál na jednoho, který jezdíval předposlední. Takže jsme v pohodě mohli zastavit když se vzadu něco stalo - rychleji než kdyby si toho člověk všiml až po kilometrech. Výdrž stabilně přes 8h provozu, nabíjeli jsme většinou z powerbanky externím kabelem 2 jednotky současně. - tentokrát jsem si ani nebral chráničovou košili atd. Jel jsem jen v Companeru ale kvůli operovanému ramenu jsem si do něj dal měkčí ramenní chrániče (D3O) trošku upravený na levé straně kde mě vylézá konec klíční kosti a chránič mě dost bolí. Zádový chránič jsem zapomněl v druhé bundě ve které jsem převážel v Praze motorku, takže jsem použil nouzové řešení a do companera strčil chránič z Ortema vesty, kterou měl jeden z účastníků a naopak používal jiný páteřák. Hadry pochopitelně fungovaly tak, jak se očekávalo (dva účastníci měli Companero ale většina jela v kombinaci košile + dres). Jen žlutá a šedá se po cestě trošku změnila na hnědo-oranžovou. Uvidíme až se ty věci vrátí, jak to půjde vyprat. Takhle strašně špinavý jsem to nikdy neměl. Senegalský oranžový písek...

 

- boty Sidi Adventure. Pro mě to bylo jasná volba. A vynikající. Po zkušenostech z Maroka jsem při první příležitosti když šly teploty nad 35C pořádně boty vykoupal v blátivé louži - aby se změnily z černých na šedé. Dost výrazně se tím sníží teplota. Jinak jsem střídal dvoje ponožky - silnější Touratech a slabší Klim a po pár dnech jsem je vždycky vypral někde ve vodě a nechal uschnout (v senegalu problém, spávali jsme dost u moře a i v noci byla vlhkost jako v prádelně a nic neschlo). Každopádně boty se osvědčily, nohy jsem měl vždycky v suchu. Velmi nepříjemnou zkušenost zažil jeden z účastníků výpravy, který měl nové MX plastové boty, kde jeden den večer skučel že ho děsně bolí nohy. Zjistilo se, že jak se potil, tak z té boty ta vlhkost nešla ven a celý den měl nohy jakoby ve vodě. Efekt namočené kůže. Bohužel ta kůže byla mnohem náchylnější a tak se mu udělaly puchýře a dost s tím bojoval. Takže i v ukrutným vedru se GTX boty osvědčily, protože si myslím, že se potíme víceméně stejně a ta GTX odvádí pot líp než uzavřený plastový skelet.

 

- protože jsem měl na motorce nový model navigace OffroadNavi, která používá dotykový displej (mimochodem i na plném světle skvělý) kapacitního typu, tak jsem si vzal fungl nové rukavice Alpinestars MX řady s ploškami pro ovládání kapacitních displejů. Po téhle cestě jsou plošky pryč a rukavice naprosto rozedrané a na vyhození.

 

- neustále se měl u sebe chladicí šátek N-Rit. Stačilo ho trošku pokapat vodou z hadice camelbaku, protočit ve vzduchu a výrazně zpříjemnil stání třeba i v +40C při nějakých opravách apod. Někdy jsem si ho nechával pod helmou ale většinou jsem si ho bral když se zastavilo. Super drobnost.

 

SPANÍ atd:

 

- LoneRider mi poslal těsně před odjezdem na vyzkoušení nový model miniaturního stanu. Spal jsem v něm asi 3x, byl v pohodě když pršelo v Maroku ale jinak jsem spal v osvědčené moskytiéře s podlážkou, která potřebuje jen jedno místo na upevnění (obvykle řídítko motorky). Ten stan potřebuje tři kolíky a byl jsem línej to řešit. Ale i v Mauritánii když nás dostihly bouřky v poušti jsem z něj použil tropiko a přehodil ho přes moskytku. Jinak když srovnám samotné vnitřní stany s moskytiérou, tak to je obrovský rozdíl. I když kluci měli vnitřní stany bohatě síťované, tak říkali že jsou ráno úplně zpocení a v moskytce krásně profukovalo. Možná má trošku větší oka v síťovině ale spíš to bude tím, že tam prostě ze všech stran luftuje a ty stany mají vždycky některé stěny neprodyšné.

 

- vařil jsem denně několikrát a tentokrát jsem vyměnil MSR Whisperlite za japonský Soto Muka. Na jakýkoliv benzín jel v plném výkonu do 10s a nádobí naprosto bez stopy sazí. Nedám na něj dopustit. Absolutní špička.

 

- většina lidí ve výpravě tentokrát vsadila na jídla Adventure Menu a docela chutnalo všechno ale největší ohlasy mělo kuřecí po indicku. Osobně ale musím velmi kladně hodnotit i masové konzervy původem z Moravy, které měl jeden z účastníků z domácích zdrojů. Hlad byl docela velký, vyjížděli jsme většinou docela brzo a málokdy přijeli před setměním a během dne nebylo co kde jíst (kromě přesunů po silnici). Takže neohřívané krůtí maso člověk někdy odpoledne slupne jak největší lahůdku.

 

- všude kde jsme spali v kempech nebo ubytovánách tak večer vypínali elektriku, takže powerbanky a zásuvky na motorkách přišly vhod - hlavně když se natáčí. Měl jsem tam 9000mAh Interphone banku, která nastartuje i motorku když je potřeba a vydržela dobíjet iPhone a jednu kameru celý týden na jedno dobití.

 

- počínaje západní saharou jsem nespal ani jednu noc ve spacáku. Všude stačila jen coolmaxová nebo hedvábná vložka (01-070-0306-0, 01-070-0300-0). Když je teplota v noci +32C, tak ve spacáku nevydržím. Ty vložky jsem používal i v různých ubytovnách a na závěr v "hotelu" v Dakaru taky a obvykle i když se spalo na nějaké posteli, tak jsem na ní dával moskytku, protože třeba v Dakhle bylo pod prostěradlem tak "živo", že to jinak nešlo a venku pršelo a nechtělo se mi spát na dešti když šlo spát v místnosti.

 

- čelovka LedLenser H7.2 naprostá bomba. Nabíjel jsem jí jen jednou, v noci jsem s ní svítil pokaždé několik hodin. Regulace, super světlo, lehoučká. Pecka.

 

- nikdy nikam nepojedu bez cestovního polštářku. Můžu spát na rohoži na zemi bez karimatky ale chci polštářek. Měl jsem Therm-a-rest nejmenší typ a perfektní.

 

OSTATNÍ:

 

- v Mauritánii není žádný oficiální roaming ale Vodafone karty na smlouvu fungovaly. Místní karty se dají koupit hned na hranicích ale jednomu kolegovi to okamžitě zablokovalo telefon a to tak, že musel udělat tovární reset a přišel úplně o všechno (mauritánskou kartu telefon vyhodnotil jako bezpečností riziko). V senegalu fungovaly u všech operátorů telefony a SMS ale nikomu nešel pokud vím roaming dat. Wifi v kempu obvykle znamená krabičku s místní simkou s GPRS daty, kterou sdílí celý kemp. Odeslání mailu dvě hodiny běžný čas...

 

- kromě osvědčeného Drift GhostS jsem letos měl na helmu taky Garmin Virb XE. Musím říct, že po těch pár týdnech jsem Garmin používal víc a radši než Drift. Dálkový ovladač je jednoznačný - když chci fotit tak fotím, když chci video, tak natáčím video. U driftu si nikdy nejsem jistý jestli jsem 2x nezmáčkl stopku a nepřepnul režim. Na druhou stranu, drift vydrží i bez vypínání 2x tolik na jedno nabití co Garmin. Natáčel jsem s ním i na netradičních místech - v ose předního kola apod. Vydržel všechno. Garmin je super stabilizovaný ale nesnáším upevnění šroubkem ala gopro. U garmina jsem po každém pádu musel kontrolovat jestli kamera míří tam, kam by měla. U driftu se poloha na helmě změnit nemůže - není tam ten kloub.

 

- v mnoha místech kde jsme jezdili offroad není vůbec signál GSM. Jet bez satelitního telefonu je docela riziko. My jsme měli 3x starší iridium, jeden cestou chcípnul.

 

- jediný tracker, který fungoval 100% vždy a všude je Spot. Já měl pod sedlem Spot Trace zapojený do příplatkového USB napájení (a lithiové baterky jako rezervu) a je to fakt jistota. Nastaví se, že má poslat sms nebo mail tam a tam když se motorka dá do pohybu po té a té době stání a v aplikaci nebo na odkazu jde krásně sledovat jízda. Naprostá spokojenost. Nemám tam aktivovaný ani příplatkový trackování, stačilo po 5 minutách. Trackerů jsme měli víc ale obvykle se to sekalo na přepínání různých operátorů a prostě GSM spojení nemůže setalitu konkurovat. Jako jediné to funguje fakt všude - i v poušti kde GSM prostě není.

 

Takže to jsou asi tak nějaké ty postřehy ohledně techniky a vybavení..

 

 

Zakončení sezóny Touratech CZ 2015 - 7/8. 11. 2015

Setkání zákazníků a přátel Touratech CZ spojené s celodenní vyjížďkou (on-road i off-road) a večerní párty v příjemném prostředí nedaleko Prahy.
Ubytování zajištěno. Večeře, nápojené všeho druhu atd..
Pokud se chcete zúčastnit, pošlete mail na milan.holy@touratech.cz a napište vaše jméno, telefon a jestli chcete jet silniční nebo offroad trasu.
Počet míst omezen, kdo se dřív přihlásí... ten pojede.
Sraz 7.11.2015 v 9:00 před prodejnou Touratech v Modleticích s plnou nádrží a veselou náladou.

Nové helmy Touratech Aventuro MOD pro sezónu 2016

Touratech na veletrhu EICMA v Miláně představí novou řadu přileb AVENTURO MOD, které jsou navržené pro ty jezdce, kteří chtějí komfort vyklápěcí přilby se zachováním offroadových možností pro adventure cestování. Výrobek je výsledkem spolupráce Touratechu s renomovanou německou firmou Schuberth.

Základním poznávacím prvkem každé helmy určené pro offroad použití je horní "kšilt", který zabraňuje oslnění sluncem a také chrání otevřené hledí přilby od nárazů větví stromů a keřů a do značné míry ochrání horní část helmy od letících kamenů od zadního kola jezdce vpředu. Kšilt je pochopitelně součástí i naší nové vyklápěčky Aventuro Mod a je stavitelný do třech poloh. Součástí je tedy i mechanismus, který umožňuje kompletní odklopení "kšiltu" při otevření a vyklopení přední části helmy. Mechanismus si pamatuje, ve které poloze byl před odklopením, takže se vrátí do předchozí polohy bez nutnosti cokoliv nastavovat. Podobný mechanismus nemá žádná jiná přilba v současné době na světě.

Modularita (odtud název MOD) je základní vlastností nové přilby - helma má větší ventilační otvory než je běžné v kategorii vyklápěcích přileb a součástí bradové části je dokonce prachový filtr se snadnou možností čištění. Design přilby navržený vývojáři Touratech vypadá na první pohled jako čistě enduro a až detailní pohled ukáže modulární koncepci a skutečnost, že se jedná o komfortní vyklápěčku vhodnou klidně i na touringové cestování.

Velká pozornost byla věnovaná optice - plexi nabízí naprosto nezkreslený výhled (optická kvalita Class 1) s možností instalace PinLock nemlžícího vnitřního plexi s možností aretace v otevřených polohách 2.5, 5 a 10 cm s tím, že proud vzduchu nezavírá ani neotevírá plexi z vybrané polohy. V této kategorii přileb pochopitelně nechybí ani integrovaná vnitřní sluneční clona (tmavé plexi) ovládané jedním prstem.

Nicméně při konstrukci se dbalo především na dokonalou ventilaci a co nejvíce univerzální využití tak, aby přilbu bylo možné používat i na cestách s podílem jízdy offroad a hledí bylo zvětšené tak, aby bylo možné použít motokrosové brýle (včetně držáčku řemínku integrovaného do skeletu). A na druhou stranu nechybí příprava pro montáž interkomů různých značek tak, aby jezdec vůbec necítil že v přilbě jsou namontovaná sluchátka.
Přilba je extrémně tichá, velice komfortní a bude se v prvním roce dodávat v sedmi barevných variantách. Předpokládané dodávky začnou od února 2016.

Hlavní rysy přileb Aventuro Mod:

- vynikající ventilace i pro offroad využití
- nastavitelné 3 polohy horního kšiltu s rotací při otevření pčilby a navrácením do vybrané polohy
- demontáž plexi bez použití nástrojů
- integrovaná vnitřní sluneční clona
- tři pevně definované polohy otevření plexi pro zvýšení ventilace
- čiré vnější i tmavé vnitřní plexi vyráběné v Class 1 kategorii neovlivňující průhled (bez deformací)
- Pinlock součástí dodávky (montáž volitelná)
- radikálně snížená hladina hluku
- agresivní offroad styl
- integrovaný filtr v přední části s možností snadného čištění
- vnitřní polstrování z kombinace Coolmax a Thermocool materiálů s vynikajícím odvodem potu
- sedm vyráběných velikostí a šest barevných variant pro sezónu 2016
- výroba v Německu
- cenové rozpětí pro evropskou ECE verzi je 650-750 EUR podle barevné varianty vč. 19% německého DPH (plus rozdíly DPH a dopravy v jednotlivých zemích)

Datatag v Touratech CZ

Elektronický bezpečnostní identifikační systém pro motocykly

Touratech CZ v létě 2015 začal označovat a registrovat motocykly v systému Datatag.

Datatag je v principu něco jako centrální registr (nejen) vozidel - jde použít prakticky na cokoliv, co se dá ukrást (typicky např. jízdní kola). Zásadní rozdíl proti běžné evidenci motorek a aut - zahrnující v současné době jenom VIN, SPZ, model a barvu - je v tom, že Datatag je neviditelný a  pokrývá všechny klíčové díly, které stojí za ukradení a dají se zpeněžit. Ukradená motorká rozebraná na díly, a rozprodaná po součástech je dnes normální praxe a zloděj a jeho kumpáni, kteří díly rozprodávají jsou prakticky nepostižitelní, protože u součástí se nedá prokazatelně určit jejich původní majitel.
Motocykl označený technologií Datatag je na tom mnohem lépe, protože se každý jeho díl dá zpětně kdykoliv identifikovat, a zjistit jak informace o půvoedu motocyklu ze kterého pochází, tak i jeho majitele.

Datatag je bezpečnostní a identifikační systém pro motocykly a je na trhu od roku 1992 a již jím bylo označeno a ochráněno např. ve Velké Británii přes 500 000 motocyklů. Procento krádeží takto označených motocyklů je 10x nižší oproti době než byl použit systém Datatag. A protože je nyní označována převážná většina motocyklů, celkový počet krádeží prokazatelně klesá.

Vedle elektronických transpondérů, které poskytují elektronický „kód“, na hlavních komponentech, systém také využívá neviditelný chemický UV nátěr jenž obsahuje přibližně 1 000 mikroteček na vybrané komponenty.

Nejlepší způsob, jak chránit váš motocykl, je ihned při nákupu si nechat naistalovat identifikační značení. Více-prvkový elektronický identifikační systém proti krádeži umožňuje policii identifikovat pravého vlastníka jakéhokoliv označeného motocyklu, a to i přesto, že registrační značka a standardní identifikační čísla byly odstraněny nebo změněny.

Pachatelé krádeží dobře vědí, že všechny soudní procesy, kde byl Datatag použit jako důkaz, byly pro Datatag a klienty s označeným motocyklem úspěšné. Jakmile zloději vidí výstražné štítky na vašem motocyklu, raději jej nechají být a poohlídnou se po jiném lehčím cíli.

Datatag technologie pro motocykly:

Skleněné transpondéry

Tento transpondér je zhruba ve velikosti zrnka rýže a jeho instalace je velmi jednoduchá. Obsahuje unikátní číselný kód, který je trvale naprogramován do integrovaného obvodu transpondéru. Na funkci elektroniky ve vozidle nemá žádný vliv. Kód nelze změnit ani smazat.

Kulaté transpondéry

Tento transpondér má velikost tablety a používá se především v obtížných podmínkách.

Výstražný štítek ukazující neoprávněnou manipulaci

Speciálně vyvinuté štítky varují potencionální zloděje. Štítky není možné odstranit bez jejich poškození.

Výstražný štítek

Tyto speciálně vyrobené plastické pryskyřicové štítky varují potencionální zloděje a jsou atraktivní. Je nemožné je odstranit bez následného poškození.

                

Nový neviditelný UV nátěr

Vylepšený systém obsahuje unikátní alfa-numerický kód a kontaktní údaje na Datatag. Kód je trvale nanesen na rám a kapotáž motocyklu. Neponičí ani nezasahují do vzhledu motocyklu. UV nátěr je viditelný pouze pod ultrafialovým nebo UV světlem a zpravidla není vidět za denního světla.

                

Mikrotečky®

Špičkový identifikační systém mikroteček je vyroben pro snadné použití. Mikrotečky jsou aplikovány na různé povrchy, takže je prakticky nemožné, aby je pachatelé našli a všechny odstranili. Velikost mikrotečky je 0,5 mm.

Datatag DNA

Je unikátní chemický DNA roztok. Každý kus stroje je chráněn neviditelný unikátním DNA kódem. Zloději si musí být jisti, že v případě legalizace kradeného vozidla, případně jeho dílů odstranili každou molekuly Datatag DNA. Datatag nabízí tuto moderní technologii v barvě, laku, lepidle, tekutině, prášku, gelu, oleji a spreji.

Jak to celé funguje?

Na první pohled není vidět prostě vůbec nic - kromě výstražné samolepky. Funkční prvky najdete s pomocí UV lampy a pro přečtení registračních kódů by byla potřeba speciální čtečka a mikroskop. Motocyklové značení se tedy skládá z několika nezávislých prvků. Základem jsou čtyři elektronické transpondéry, které slouží k identifikaci motorky jako celku. Dva z nich připomínají tvarem i velikostí zrnko rýže, další dva potom menší magnet. Umisťují se do špatně přístupných míst, jako třeba pod bužírky kabelových svazků, na vnitřní stranu rámu, na vnitřní stranu ráfku a podobně. Elektronicky čitelnou "štěnici" si ale můžete nechat schovat i třeba do kombinézy nebo do drahé přilby. Protože se jedná o pasivní transpondéry, nepotřebují žádný zdroj napájení a nedají se lokalizovat jinak než speciální čtečkou, která pochopitelně není běžně k mání, takže jí zloději nemohou použít pro vyhledání čipů a jejich odstranění.

Dalším prvkem je směs lepidla, laku a UV složky s mikrotečkami, které mají průměr 0,05 milimetru. Těch je v sadě na motorku celá tisícovka, což bohatě stačí k otečkování každého dílu na motorce, a z každé se pod mikroskopem dá vyčíst další jedinečný kód. Tečky nalepené směsí laku a UV reflexního lepidla (něco jako lak na nehty) není úplně snadné z povrchu odstranit, a nikomu se taková piplačka prostě nemůže vyplatit. Seškrabávání teček se neobejde bez poškození povrchu, a lupič navíc nikdy nemá stoprocentní jistotu, že na žádnou nezapomněl.

Na rozdíl od vyhledávacích systémů funguje značení Datatag trochu jinak - má především preventivní funkci, protože z takto ocejchované motorky se stává pro zloděje neprodejné zboží. A nechat se chytit s kradenou věcí, u které se dá její původ tak přesvědčivě dokázat, představuje zcela jistě zbytečné riziko.
Údaje z transpondérů a mikroteček jsou schopni získat nejenom policisté, ale také provozovatelé bazarů nebo likvidátoři pojišťoven a v budoucnu i obsluha stanic technických kontrol apod. Do projektu se zapojila také firma Cebia, která se věnuje ověřování původu vozidel.

Ošetřený je i případný vývoz za hranice - Datatag spolupracuje s mezinárodními organizacemi Interpol a Europol a v zemích, kdy byl systém nasazený, klesl prodej kradených motocyklů o 70%. Někteří výrobci již označují své motocykly systémem Datatag rovnou ve výrobě (Triumph) a další na přání nového majitele před prodejem.
A navíc podobně jako u jiných technologií na označené motocykly  poskytují pojišťovny slevu na pojistném. Cena jedné sady na motorku, která je necelé 3 tisíce korun, se vám tak na pojistném vrátí za pár sezón, a žádné další paušální náklady se značením Datatag spojené nejsou. Za vstupní poplatek, obsažený v ceně, zůstává motorka registrovaná v databázi po celou dobu co ji vlastníte. Při prodeji se pak dá přeregistrovat na nového majitele, pochopitelně jenom se souhlasem prodávajícího.

Touratech CZ označuje a registruje motocykly systémem Datatag v plném rozsahu a školení pracovníci jsou připravení poradit zájemci se zabezpečením nového i staršího motocyklu.

Nové tlumiče Touratech Suspension Plug&Travel ESA

Touratech v těchto dnech uvádí na trh novou verzi "elektrických" tlumičů řady Plug&Travel - jako přímou náhradu pro starší BMW řady GS se systémem ESA.

Tlumiče řady Plug&Travel jsou aktivní tlumiče s elektricky řízeným přepouštěním oleje pomocí interního solenoidového systému ale bez samostatného ovládacího panelu. Ovládání je realizované pomocí standardních ovládacích prvků instalovaných na motocyklech s tlumiči se systémem ESA. Zákazník výměnou získá tlumiče, které mají neporovnatelně lepší funkčnost ale se stejným ovládáním jako původní tlumiče. Nové tlumiče jsou navíc plně servisovatelné - s prakticky neomezenou životností a jsou od počátku navržené pro adventure cestování.

Nabídka zahrnuje dvacet různých výrobků - v závislosti na konkrétním motocyklu a jeho sériovém osazení (jiná verze nahrazuje sériově montované tlumiče WP, jiná Showa..) a volbě zákazníka, jestli chce systém nejen elektricky ovládaným předpětím tlumiče nebo také s rozšířeným nastavením přímo na těle tlumiče (rychlé a pomalé komprese). Nabídka tedy zahrnuje všechny modely GS a GSA s ESA od 2007-2012 (resp. 2013 v případě Adventure verze).

Ovládání předpětí tlačítkem ESA na domečku levého heftu nabízí standardní konfigurace kombinací pro jízdu solo, solo se zavazadly, jezdec+spolujezdec a zavazadla, lehčí terén a náračný terén.
Nastavení tlumení má standardní tři varianty: SPORT, NORMAL a COMFORT. V případě módů ENDURO jsou k dispozici tři varianty útlumu: HARD, NORMAL a SOFT.

Nastavení vlastních tlumičů je ovšem jiné - konfigurace podle Touratechu a tak, aby opravdu odpovídaly tomu, jak lidé v reálu jezdí - např. nastavení pro dva lidi se zavazadly opravdu odpovídá tomu, co veze dvojice na dovolenou na řadu týdnů apod. Všechny konfigurace jsou navržené pro plnou funkčnost "při vybalení z krabice" - nic není potřeba ladit a nastavovat. Elektrická instalace je také snadná, protože se vše připojí na stávající sériové konektory původních ESA tlumičů a motocykl si "myslí" že na motocyklu jsou původní tlumiče ale ve skutečnosti je podvozek vybavený podstatně lepšími tlumiči s optimalizovanou charakteristikou pro dynamickou jízdu. Například předpětí pružiny je téměř ve dvojnásobném rozsahu oproti sériovým tlumičům obou OEM dodavatelů, což umožňuje lépe konfigurovat nastavení rezervy pro ježdění v terénu nebo kompenzovat vliv i velmi těžkého nákladu zavazadel pro adventure cestování apod.

Konstrukce tlumičů je od počátku navržená pro použití na cestovních endurech v "reálném světě" - nejde tedy o upravené tlumiče navržené na silniční použití apod. Píst průměru 46mm, nerezové rozpěrky ložiska, zatěsnění s využitím gufera s teflonovým těsněním a nízkým třením, pístnice průměru 16mm z chrom-molybdenové oceli, pružiny s drátem velkého průměru navinuté speciálně na velká endura - a v neposlední řadě - plně rozebiratelná a servisovatelná konstrukce.

Tlumiče je možné kupovat samostatně pro přední a zadní kolo nebo jako sadu. Všechny verze sady zahrnují přední tlumiče s elektrickým nastavením předpětí a zadní tlumiče ve verzi EXPEDITION obsahuje tlumič s externí nádobkou na olej s oddělovacím pístkem, samostatně nastavitelné komprese LS/HS  a uvnitř těla tlumiče je hydraulický systém PDS zabraňující tvrdému dorazu při extrémním nárazu. Všechny tlumiče jsou vybavené elektronickým řídícím modulem, který je napojený na standardní ovládací prvky OEM BMW systému ESA. Motocykl si tak "myslí" že ovládá tlumiče ESA, ve skutečnosti ale ovládá tlumiče novější generace.

V nabídce najdete tlumiče rozdělené nejen podle modelových roků GS a GSA ale také podle typu původních tlumičů (WP a SHOWA).

Tlumiče řady PLUG&TRAVEL najdete v e-shopu na tomto odkazu (další kombinace a modely budou přidávány postupně):
http://shop.touratech.cz/dopl/tlumi/plug-travel-esa.html?dir=desc&order=news_from_date



Sraz Touratech Travel Event 2015 v Niedereschachu a představení nových výrobků

O víkendu proběhl tradiční sraz Travel Event v německém Niedereschachu, který byl současně oslavami 25 let založení Touratechu a na letošek vyšlo zase finále německo-rakousko-švýcarského národního kola kvalifikací pro GS Trophy 2016. Tady je malá reportáž z této akce, na které byly také představené nové výrobky v nabídce Touratech.

Na akci jsme byli jsme s kolegou v sestavě s trojicí novinářů (Motocykl, Motoroute a Motorbike). Návštěvníků bylo hodně. Konkrétní číslo ještě nezveřejnili ale v neděli dopoledne hlásili překročení 15 tis. lidí. My jsme tam byli od pátečního poledne do neděle cca do 12h. V pátek na tiskovce představili pár nových výrobků a nějaké informace o historii Touratechu.

Pro některé novináře to bylo zajímavé a nové, tak jen pro ilustraci - firmu založili zakladatelé Herbert Schwarz a Jochen Schanz v roce 1990 (předtím už několik let vyráběli výrobky pro sebe a své kamarády ale ne jako oficiální firma). První výrobky byly tripmastery a 12V svítilny s akumulátorem. Tripmastery měly takový úspěch, že nově vzniklou firmu oslovilo KTM kvůli OEM spolupráci a Touratech je dodával pod značkou KTM pro vybrané modely motorek. Každopádně začátek firmy byl v obýváku Herberta Schwarze, kde na konferenčním stolku vyráběli první série...
Na fotce jsou zakladatelé firmy při výrobě svítilen Chala před 25 lety.
A zakladatelé firmy dnes na dalších fotkách.


Oba zakladatelé ve firmě stále pracují, normálně denně chodí do práce - Herbert má na starosti koncepci a směrování firmy, testuje nové výrobky a domlouvá spolupráci s partnery. Jochen má na starosti chod výroby a také vývoj. Touratech koupil poměrně velký pozemek prakticky přes ulici a příští rok touto dobou by měl mít postavenou novou halu, kde bude obchod, prodejna a kompletní sklad. Ve stávajících prostorách se rozšíří výroba a dojde k propojení dvou stávajících budov další halou.








Co se týká novinek, tak byly novinářům představené dvě hlavní novinky. Desierto4 pro BMW GS LC a Adventure LC a systémové kufry ZegaPro2.
Motorka osazená štítem Desierto4, novými kufry a dalšími drobnostmi vypadá takto:

Bude se dodávat s dvojicí štítů - vyšším pro cestování a nízkým pro ježdění offroad:

První štít Desierto byl představený v roce 1998 a opticky radikálně změnil vzhled motocyklu R1100GS. Španělský název evokuje pouště a to měli tvůrci na mysli - štít určený pro dálkové cestování "na kraj světa". Později bylo doplněné o verzi určenou na rallye s IMO tripmasterem. V roce 2002 bylo uvedené Desierto2 pro 1150GS a Herbert ho předtím otestoval na cestě do Tibetu k Mount Kailash, kde vznikl první cestopisný film z produkce Touratechu. DesiertoIII bylo logickým pokračováním pro R1200GS v roce 2005 a v roce 2009 následovalo DesiertoF pro F800GS. Takže po deseti letech od uvedení DesiertoIII na "moderní" GS přichází na trh verze určená pro "vodníky" - tentokrát v designu Barta van den Bogaarta, který na koncepci spolupracoval s designérem Davidem Robbem.

Vývoj prototypů měla na starost osvědčená dílna TT3D v Garmish-Partenkirchenu resp. v Murnau v Bavorsku (dceřinná společnost Touratechu) pod vedením Dirka Bendla, kde se dělaly i hliněné modely atd. Testovací prototypy zkoušelo několik jezdců v různých podmínkách a různých zemích světa a finální verze byla představena teď o víkendu. Desierto4 okamžitě zaujme typickým "zamračeným" vzhledem nad světly, který je typický a klínovými propojovacími partiemi mezi plexi a bočními plasty "zobáku" GS LC. Plexi samo o sobě je vyšší, strmější a využívá odtrhovou hranu v horní části pro zajištění perfektní ochrany proti větru bez turbulencí. Desierto využívá mechanismus zvedání plexi na LC, takže je možné nastavit sklon i výšku podle potřeby. A protože zákazníci chtěli speciálně nízkou variantu pro ježdění offroad (kde je šance poškození plexi např. pádem přes řídítka), tak se bude nabízet i tato ryze sportovní varianta. Obě plexi se budou dodávat v čiré i zatmavené verzi. Střední část Desierto4 bude také k dispozici samostatně - půjde kombinovat s originálním plexi R1200GS.


Nová sady "systémových" kufrů ZegaPro2 pro R1200GS LC je určená pro ty zákazníky, kterým vadí vzhled asymetrických kufrů, kde na straně výfuku je kufr menší a na druhé straně větší - aby byla zachovaná osová symetrie. Touratech dříve vyráběl "vykrojené" kufry Zega pro R1200GS a starší motorky a pro modely LC je vyráběl jen jako OEM pro BMW. Nyní máme k dispozici také vlastní kufry ZegaPro2 pro LC s vykrojením na výfuk. Kufry jsou umístěné blíže k motorce, takže celková šířka je také menší. Rámy jsou z nerez oceli (v černé i stříbrné verzi), kufry se vyrábí klasicky v provedení broušeného hliníku nebo stříbrně nebo černě anodizované. Kufry jsou již ve výrobě (viděli jsme v sobotu výrobu černých a v neděli stříbrných) a dostupnost by měla být během týdne.

Touratech dále představil dvě barevné varianty helmy Aventuro - v modrém a oranžovém designu.
Mimochodem ohledně přileb je situace taková, že letošní plán prodejů (tedy pro celý rok 2015) dosáhli před koncem března. S výrobcem se podařilo před týdnem dohodnout zvýšení výroby a ještě do konce měsíce budou vykryté backordery a předobjednávky na 90%. Nám tento týden přijde jedna z největších dodávek - už jsme jí viděli nachystanou v bednách. Doufáme, že přijde všechno, co nám chybí dodat pro zákazníky.










Co se týká srazu jako takového, tak jako tradičně bylo vstupné zdarma, ceny jídla a pití víc než příznivé (obří steak za 3EUR, pivo 2EUR apod). Koncepce byla podobná jako vloni - plocha kolem prodejny, podél skladu až k továrně a všechny přilehlé prostory byly výstavní, na parkovišti mezi továrnou a sklady byl kruhový "stan" s dvojicí obrovských promítacích pláten s kapacitou 5000 sedících diváků. Většina vystavovatelů (partnerů) přivezla luxusní kamiony - Suzuki, KTM, Ducati, Yamaha, BMW ale také Metzeler, Nolan... Ostatní měli klasické nůžkové stany apod. Představené motorky byly značky Honda, Triumph, Kawasaki, Aprilia, Suzuki, Beta, KTM, Ducati, BMW a Yamaha. S vyjímkou Triumphu a Kawasaki byly možné demo ride na celkem asi 70 motorkách, takže i v sobotu nebyl celkem problém se jet projet na 30 minut. Někteří průvodci dodržovali celkem striktně rychlostní limity, což znamenalo na projížďce totální nudu (bohužel mimo jiné BMW). Někteří průvodci to pojali jako závody mezi zákazníky a průvodcem (Ducati) k velké radosti některých účastníků (Čízák, Klobása z Motoroute) a někteří výrobci neměli průvodce vůbec a prostě vám dali motorku a jeďte si kam chcete (Honda..). Kromě těchto projížděk bylo možné vyzkoušet např. motorky vybavené elektrickými nebo jinými tlumiči Touratech Suspension (velký zájem ze strany novinářů) a dalších asi 25 demo motorek Touratech AG. V asi dvou desítkách dalších stánků byli zástupci různých moto-cestovek, enduro-výprav apod, kteří nabízeli organizované výlety prakticky do všech světadílů.

Hned na začátku stály dva stánky Touratech Suspension, kde vystavovali lidi z Tractive a Hyperpra a měli tam k vidění hezké věci - třeba jak vypadají servomotory v originál tlumičích RT po 15 tis. km apod...

Každý den od rána do večera běžely v jedné hale a na venkovních plochách různé workshopy (jak se zabalit na půlroční cestu, jak fotit na cestách...) a na hlavní promítací ploše na stěně továrny běžely různé prezentace a večer promítání cestovatelů a fotografů.

Večerní promítání v pátek a v sobotu sledovaly tisíce lidí. Odhad podle snímku z dronu byl 9 tisíc v pátek, v sobotu bylo mnohem víc narváno ale čísla nevím. Ozvučení, světla a přenosy z live kamery, kterými se natáčelo dění např. na finálových jízdách GS Trophy na asi 100m vzdáleném trialu řídil celý tým lidí v režii.
Např. ten přenos finále GS Trophy se točil na dvě pohyblivé a jednu statickou kameru, projekce v HD na hlavním plátně "v kině" živě z areálu za továrnou, režie přepínala záběry s prolínačkami - prostě jako kdyby šlo o nějaký koncert. Naproto profesionální produkce.

Lidi se v areálu docela přelívali - byly tam momenty, kdy bylo třeba i u stánků kde se čepovalo pivo docela málo lidí a za pět minut se tam nedalo protlačit. V jedné hale byl také výprodej (třeba tam byly jednodílný sedla na 1200GS za 80EUR kus - vypadaly nepoužitě, karbon-kevlarový enduro helmy Vemar za 100EUR apod. Spousta triček za snížené ceny, různé staré tankbagy, desítky starších kufrů atd. Tam bylo narváno pořád.

Samostatnou kapitolou jsou hosté a přednášející (prezentující)...
K tradičním cestovatelům/fotografům (např. Joe Pichler) letos přibyly dvě legendy Sjaak Lucassen (Yamaha R1 a 293.000km na cestě kolem světa). Měl stánek vedle BMW a dalo za ním zajít, vypít s ním pivo, pokecat, vyfotit se (i na té jeho motorce), nechat si podepsat plakát nebo fotky.. Naprosto pohodový člověk v tričku a žabkách, odpoledne už trošku pod vlivem, takže vtipnější. Rozhovor pro Motorbike byl myslím na hranici :)
Další vážený host akce byl z úplně jiné kategorie - starý pán, který chodil na srazu v košili a dlouhých kalhotách a naleštěných anglických polobotkách. Ted Simon - tohle jméno asi řekne něco jen lidem co znají GS z dob dávno minulých. Když mu bylo 40, objel svět na pětistovce Triumph Tiger (najel 103 tis. km) a když mu bylo 70, vyrazil na stejnou cestu na R80GS znova a zase najel 103. tis. km během 3 let. Teď je mu 84 ale běhal po srazu jako rybička, s každým se chtěl seznamovat a dávat do řeči a tak... Tenhle člověk prý inspiroval Ch. Boormana a Ewana McGregora k jejich první cestě Long Way Round. Každopádně legenda. Tady na fotce je s kolegou z Touratech Peru:

Tady je pár fotek Sjaaka.

Ubytování bylo tradičně - stanové městečko na loukách za vesnicí. Pro novináře a hosty zařídil Touratech rezervace hotelů ale v okruhu asi 30km nebyla jinak šance nic sehnat. Stanovací louka měla necelý kilometr na délku (čistá stanová plocha 650m) a 80-100m šířku. Procházka mezi stany byla zajímavá - kromě toho, že řada účastníků neočekává nájezd návštěvníků z východoevropských nebo jihoevropských zemí, tak je každý druhý stan otevřený, všude leží otevřené kufry, rozbalené vaření, oblečení na motorku a helmy. Každých asi 50m byly toitoiky. Tráva pochopitelně posekaná. Některé motorky v kempu byly úžasné (nakonec i některé kempery byly z kategorie snů). Čízákovo nostalgické oko začalo při asi desáté HP2 vlhnout a pak brečel a brečel... ;)

 

 

 

Po prohlídce kempu jsme byli trošku uchození, tak přišel čas na "nejlepší sport" - čili kafe a dort. Místní rodiny z Niedereschachu měly možnost dodat na sraz své cukrářské výtvory, kde se prodávaly za 1.50EUR za porci. Každou hodinu tam byly v nabídce desítky jiných domácích koláčů a dortů.. Lidi přicházeli na sraz a nesli "ten jejich koláč" aby ho tam na stánku učitelky z místní mateřské školky rozporcovaly a rozprodaly návštěvníkům. Kafe a čaj bylo neomezeně celé 3 dny za 5EUR (v ceně byl nekonečný půllitrový keramický hrnek Touratech). Takže kdo měl větší spotřebu kávy a čaje, mohl si za 5 eur pořídit hrnek a od rána do večera jen chodit doplňovat.

A k odpočinku sloužily strategicky umístěné terásky s lehátky

My jsme v sobotu odpoledne využili nabídku pro novináře a jeli jsme se na 4h projet po Schwarzwaldu na Touratech demo motorkách. Já jsem dostal 1190 Adventure a musím říct, že čtyřka do omezovače ve sportovním režimu na německé silničce mezi  vesnicemi byl hluboký zážitek, stejně jako vidět Čízáka na stejné motorce (jen s kufry) jak se spolujezdkyní (šéfredaktorka Motorbike) vyjíždí na hlavní po zadním apod.

Náš průvodce byl asi 60-ti letý pán na R-ku vodníkovi, který rozhodně nejezdil předpisově (220 mezi obcemi apod). Masakr. Jel s námi v partě ještě člověk z FIM na 1200GS a pak říkal, že nebylo místo, kde by se nám nedaly sebrat papíry na místě :) Nicméně ty silnice kde jsme jezdili využívají převážně motorkáři a i na těch širokých na šířku motorky byl dokonalý asfalt, za celé odpoledne jsme nenašli místo, kde by to sebeméně drnclo. Krajina pochopitelně jak v Alpách. Nádhera.

Takže stejně jako vloni - doporučuji zařadit tento sraz na váš seznam. Příjemná atmosféra, neomezené možnosti demo ride na spoustě nových motorek značek, které u nás demo ride vůbec nedělají, bezvadná organizace a letos dokonalé počasí...